Zde najdeš přehled událostí spolu s interaktivní mapou, kde si můžeš prohlížet jednotlivá území.
Tady zjistíš, jak si tvá družina stojí proti ostatním a kdo je aktuálně ve vedení.
Ve statistikách jsou k vidění všelijaké údaje o tom, jak se soutěžícím daří ve hře.
Toto je přehled všech 206 území a také informací o nich, které se ve hře můžou hodit.
Zde najdeš přehled a podrobnosti o všech hrajících družinách.
Chceš-li se na něco zeptat, nebo si jen s ostatními popovídat o hře, diskuze je Ti otevřená.
Zde se dočteš vše o tom, v čem hra spočívá, FAQ ti tu zase odpoví na tvoje dotazy.
Tady najdeš registrační formulář, který je prvním nutným krokem pro vstup do hry.
Chceš-li přidat nově obsazené území či vyzvat někoho na souboj, musíš se přihlásit zde.

zápis v kronice

území:Bystřice nad Pernštejnem
datum:25. února 2012
družina:Orli

Bystřice nad Pernštejnem – Rožná 25. 2. 2012 V našem oddíle je již léta zavedena tradice, že v měsíci únoru pořádáme zimní výpravu s přívlastkem „Drsná“. Letos však bohužel poslední únorové dny patřily spíše k těm jarním a proto se moc o zimní výpravě nedá hovořit, naštěstí jsme si zvolili místo konání daleko od Brna na Vysočině a tak jsme měli ještě možnost, užít si zbytky letošního sněhu. Sraz byl ve vestibulu Hlavního nádraží, kde jsme se v letošním roce sešli v rekordním počtu a to 24ks, je do toho sice připočítáno pět Vlků, ale i tak je to nádherná účast. Vlak nám přistavili až po našem příchodu na perón a tak jsme využili situace a obsadili celou část jednoho vagónu, jeli jsme do Bystřice n/P rovnou bez přestupování, tak jsme si tuto výhodu pěkně užili. Protože dnešní výprava byla naplánována do míst, které ve hře „Osídlování“ nebyly dosud obsazeny, měli jsme od vůdce oddílu pokyn vyhotovit fotografie, kterými pak budeme schopni dokázat, že tuto část země osídlil právě náš oddíl. Hned v Bystřici nad Pernštejnem na nádraží proběhlo první foto, nádražní nápis máme jako jasný důkaz našeho osídlení. Cesta byla letos naplánovaná křížem krážem krajinou mimo značené cesty, proto nás velice překvapilo, že celou cestu městem z nádraží až k lesu jsme šli s velmi početnou skupinou důchodců. Ti se vydali jednou z lesních cest a my jsme se raději šli jinam a měli jsme štěstí, hned po pár metrech jsme narazili na krásnou louku pokrytou neporušenou vrstvou sněhu. Této krásné plochy jsme využili a zahráli si hru „Na meteority“, ty představovaly šišky, které jsme do sněhu naházeli a jejich hledání tak bylo jen podle stop, které při pádu do sněhu zanechaly. Když jsme si všichni nabrali do bot dostatek sněhu, byl čas vyrazit dál. Cesta vedla z kopce krásným smrkovým lesem, minuly jsme traktor, který stahoval nakácené stromy, až jsme došli na konec lesa k poli. Dále jsme se pustili okrajem lesa po pěšinkách zvěře, až jsme došli k potoku. Ten potok byl zamrzlý, ale množství tajícího sněhu ho již naplnilo natolik, že voda vystoupala nad led a valila se po něm, byl to moc pěkný obrázek. Jeho šířka byla něco kolem metru a my jsme ho museli překonat, většina ho hravě přeskočila, Lokan překročil a vlčata jsme podáním ruky přetáhli na druhou stranu. Následovala druhá přestávka, každý si měl za úkol zhotovit lodičku a ty jsme pak nechali závodit. Myslel jsem si, že to bude velice pohodová hra, protože led v potoce skryl všechny nerovnosti a voda, která tekla po jeho povrhu byla krásně klidná a klouzala po něm jak po tobogánu. To se nakonec ukázalo jako nevýhoda, protože hned po startu nabraly všechny loďky strašnou rychlost, takže jsme je vůbec nestíhali sledovat a ty první projely cílem dříve, než tak stačil doběhnout první rozhodčí. Nicméně dojeli všichni a proto byl každý vítězem. Opustili jsme potok a po pěšinkách zvěře krajem lesa jsme pokračovali dál. Netrvalo dlouho a opět jsme se přiblížili k našemu potoku, který byl však již mohutnější a proto můj nápad, že na další přestávku je nejlepší mýtinka na druhé straně, byl přijat s rozpaky. Vybrali jsme si však místo, kde bylo koryto zúženo naplaveninou a opět jsme jej zdárně překonali, i když už i Lokan musel skákat. Na této přestávce probíhal oběd, a protože měl být dnes teplý, začali jsme rozdělávat oheň. Využil jsem situace, že bylo všude ještě dobrých 10cm sněhu vysvětlil jsem všem, jak se rozdělává oheň na sněhu a proč jsem pro místo jeho založení vybral právě naši mýtinku. Mezitím, co jsme prováděli skautskou praxi chystáním dřeva a zapalováním ohně, Vlci nanosili velké kmeny na sezení, takže jsme za chvíli měli velice příjemné zimní tábořiště, kterým se za malou chvilku začala linout nádherná vůně pečených špekáčků. Po obědě následovala etapa celoroční hry, kdy měly jednotlivé skupiny najít a rozluštit seznam vědců, kteří se měli účastnit konference. Všem se to nakonec podařilo, i když vědu nechápající uklízečky jim jejich bádání velmi znepříjemňovali. Zahladili jsme ohniště, poklidili naše tábořiště a vydali se na další cestu. Ta začala pro změnu překonáním potoka a pak dál lesem cestou necestou. Když jsme vyšli z lesa, rozkládala se před námi odkalovací nádrž. Proběhla proto malá přednáška, v jakém že se nacházíme kraji a co to tak odkalovací nádrž vlastně je. Ještě předtím jsme však byli informování, že se v nedalekém lese ztratil jeden z účastníků konference a proto se ho vydaly jednotlivé skupiny hledat. Profesora je jim podařilo najít a tak jsme se mohli vydat dál. Obešli jsme odkalovací nádrž, vyšplhali se na kopeček, co nás oddělovat od údolí, kde se naházel náš cíl a polní cestou pomalu sestupovali k Rožné. Na cestě nás doprovázel pěkný potůček, který si zvolil stejnou cestu jako my, když opouštěl zbytky sněhu, které se ještě sem tam na nějakých místech držely. Byla to moc hezká podívaná, bohužel některá vlčata se tou krásou kochala moc zblízka, což bohužel odneslo poslední sucho jejich bot. Rožnou jsme prošli až téměř k nádraží a na místním hřišti, které je od nádraží jen přes silnici jsme si zahráli fotbálek. Fotbal ve sněhu je vždycky super, bohužel dnešní sníh byl značně mokrý a někde na hřišti stála trochu i voda, proto během chvilky vzalo za své i poslední sucho v botách činovníků. Zápas skončil 5:4, ale hra to byla náramná, moc jsme se u toho pobavili, vítězem tak byli opět všichni, kdo se účastnil. Na nádraží už to byl jenom skok, vlak přijel na čas, takže jsme dlouho nečekali a hurá do Brna. Tentokrát se muselo v Tišnově přesedat a malý motoráček z Bystřice byl pěkně nacpaný. Po přestupu v Tišnově na větší vlak jsme si opět zabrali část vagónu a využili to k ještě jedné hře, tentokrát skupiny badatelů musely mezi cestujícími hledat dva profesory, od kterých potřebovali získat podpisy. Jeden z profesorů však vystupoval o zastávku dříve, proto to někteří nestihli. Ještě před vystoupením z vlaku byly vyhlášeny výsledky bodování a muž dne byl udělen bratru Matějovi V. V Brně na nádraží už na většinu z nás čekali rodiče, proto se zbývalo již jen rozloučit a hurá domů. Zapsal Ovsik
Určeno pro Skaut - český skauting ABS a Svaz skautů a skautek ČR | Pořádá středisko Pangea Šlapanice | nápověda | o Osídlování | kontakt

reklama provozovatele: